Logo

Dětská organizace

Mníšek pod Brdy

Vítáme tě na našich oficiálních stránkách brdsky.zalesak@centrum.cz
Untitled Documenbrt

Přísaha - severská modlitba
Dopřej mi pane, abych
v boji, který jde životem měl
odvahu udeřit a riskovat.
A mám-li vyhrát, dej aby to
bylo podle zákona a aby
přitom má víra a čest se
udržely vysoko. A mám-li
prohrát, dej abych dokázal
stát u cesty a pozdravit
vítěze až  půjde kolem

--------------------


Dětský den KYTÍN
červen 2019


Dětský den VOZNICE
červen 2019

--------------------

--------------------

--------------------

PARTNEŘI


--------------------


--------------------


Kudyznudy.cz - tipy na výlet

--------------------

 

Untitled Document
EXPEDICE ITALY
červenec 2014
photo by Meďan, Malina,Arny, Chosse, Pišingr, autor by Meďan
autor by Meďan

Letošní expedice byla nasměrována do Italie a poprvé jsme vyrazili uplně sami bez průvodců, přes všechny nástrahy neznámého jsme se dostali. Ovšem největší nepřítel kterého jsme neudolali bylo počasí, takže z původně plánovaných dvou ferat byla jen jedna a obbodně podobný osud potkal i výpravy do canyonu a nakonec i závěrečnou relaxaci u moře.

Tedy rekapitulace, výstup po ferratě z Dolomitického městečka san Cassiano respektive Cortina d'Ampezzo na horu Tofana di Mezzo (3244m.n.m.) přes horu Punta Anna (2731m.n.m.) se ukázala vzhledem k počasí jako nemožná asi 200m pod vrcholem nás zastavilo neprostoupitelné sněhové pole se zasypaným jištěním, což spolu s větrem se kterým jsme celou cestu bojovali a ve finále i děštěm a navíc neprostoupitelnou mlhou prostě nešlo zdolat... tedy následovala otočka a zpětný ne zrovna jednoduchý setup na unikovou stezku pod Tofana di Rozes k bývalému vojenskému domku Bivak Baracca degli Alpini (2992 m.n.m). Přesto jsme vlajku rozvinuli hned 2x a to na konci ferraty Giusepe Olivieri, kde jsme skoro s ohledem na počasí výstup ukončili, nevzdali jsme se a nakonec jsme s vypětím všech sil zdolali již zmíněnou jižní věž Punta Anny. Osobně za mě musím podotknout byla to zatím jedna z nejtěžžších ferrat kterou jsem kdy šel, velmi na ní zkusil i Pišingr pro kterého to byla premiéra. Ovšem musím podotknout že na via ferraty nezanevřel.

Protože se velmi zhoršilo počasí i další den, následovalo balení a přesun o 300km na jih směr neskutečně obrovský jezero Lago di Garda do městečka Arco. Kde byl na programu canyoning. Protože jsme poprvé šli sami tak to nebyla legrace, ani ve snu mě nenapadlo jaktěžké je něco hledat když neviš co máš hledat... nakonec se podařilo a dali jsme si středně těžký canyon

- "torrente ALBOLA" byl skvělej, teda jak pro koho, maximální slanění bylo do 25 výškových metrů, problémem bylo množství vody. Byl to můj v pořadí osmý canyon ale tolik vody jsem nikdy neviděl... musím říct že Malina, Pišingr a potom se přiznal i Arny, měli některý chvilky kde opravdu z toho byl RESPEKT :-). Nevím jak ho hodnotil Chossé, ale mě se líbil strašně moc. spojili se v něm prvky skákání, složitých slanění, práce s hodně vodou, důležitost precizního zajišťování, hlídání si vývaru pod vodopády a pak hlavně ledovou vodu s naprosto úžasnějma scenériema v prostředí, který se jen tak nevidí....

rekapitulace
15 vodopádů z toho 1x se skokem
5x středně težkých s ohledem na výšku
2 extrémě težký na řešení situace pod vodopádem
doba nástupu udáváná 40min u nás s hledáním 1:30hod.
průchod udávaný 2:30hod. my jsme to dali za 5:15hod.
návrat k autu 5min. to je jedniný udáj co jsme splnili :-)

- další den jsme se po trochu přemlouvání kvůli vyčerpání nakonec vydali hledat další canyon a to "Torrente Baes" no musím podotknout že to byl další očistec, ale nakonec jsme ho našli. začátek byl takový light když teda nepočítám přístup kde jsme málem s Chossém kvůli stoupání, naštěstí bez bagáže, vypustili plíce. Takže o canyonu, málo vody a navíc byla relativně teplá, celkově nijak extra nebezpečná.Ovšem několikrát nás vytrestalo kotvění takže jsme nejednou museli nazpět odstoupat celý vodopád aby se vůbec dalo lano uvolnit. Dále speciálně mě potkalo zamotané lano pod batoh uprostřed vodopádu a spoustu dalších specialitek, prostě se přihodilo všechno co by se někde v ostřeším canyonu přihodit nikdy nemělo. No jdeme dál terén se ztežoval až na úroveň prvního vysokého vodopádu (cca 40m) pak kaskáda tří 50 metrových vodopádů s úžasným výhledem na jezero LDG s postupným přechodem do soutěsky, která se jasně podobala peklu a obsahovala další 3 veliký vodopády až nakonec jsme došli až do jezera LDG a vykoupali se v neoprénech (ten rybář to asi nepobíral)

rekapitulace
25 vodopádů z toho 0x se skokem
5x středně težkých s ohledem na výšku
0 extrémě težký na řešení situace pod vodopádem
doba nástupu udáváná 40min u nás s hledáním 1:40hod.
průchod udávaný 2:30hod. my jsme to dali za 6hod.
návrat k autu 4min. to je jedniný udáj co jsme splnili :-)

musím říct že výborný cvičný canyon přiští rok bych si ho na rozproudění krve v žilách dal jště jednou

poté nás opět od LDG vyhnalo počasí směr moře kde co se týká deště to nebylo o nic lepší

nicméně vyhlašujeme nábor na ještě jednoho canyonaře, tak aby nás bylo minimálně 6 kusů.... mrkni na fotky Meďan

Untitled Document